|
| |
|
|
Sociální pedagog ve středisku výchovné péče
KREJČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá profesním uplatněním sociálního pedagoga ve středisku výchovné péče. Práce si klade za cíl zjistit, jak vnímají členové multidisciplinárního týmu střediska výchovné péče profesi sociálního pedagoga. Dalším cílem je práce zjistit, jak pracovníci multidisciplinárního týmu pohlíží na možnost zapojit do střediska výchovné péče sociálního pedagoga. Teoretická část se zabývá sociální pedagogikou, možnostmi studia tohoto oboru. Dále sociálním pedagogem, jeho kompetencemi a možnostmi jeho uplatnění. Další kapitolou teoretické části je potom věnována samotnému středisku výchovné péče a jeho multidisciplinárnímu týmu. Praktická část práce je pak věnována výzkumnému šetření. Je zde popsána metodika výzkumu, výzkumný soubor a důvod jeho výběru. V dalších kapitolách je popsán průběh výzkumu a výsledky a vyhodnocení odpovědí jednotlivých komunikačních partnerů.
|
|
|
Role sociálního pedagoga při řešení sociopatologických jevů ve školním prostředí
STIBOR, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na pozici sociálního pedagoga ve školním prostředí a s tím spojené řešení sociopatologických jevů. Cílem práce je přinést informace o působení sociálního pedagoga na ZŠ a náhled na praxi v řešení vybraných sociopatologických jevů, jako je šikana, návykové látky a krádeže, jenž se vyskytují ve školním prostředí druhého stupně ZŠ. Teoretická část se zaměřuje na legislativní a teoretické vymezení, kompetence, osobnostní předpoklady a oblasti, ve kterých se sociální pedagog ve školním prostředí pohybuje. Dále následují vybrané sociopatologické jevy, o nichž jsou zde obsaženy základní informace, fáze a příčiny. V praktické části je použit kvalitativní výzkum, který zahrnuje celkem pět rozhovorů s respondenty o vybraných sociopatologických jevech, primární prevenci a pozici sociálního pedagoga v českém školství. Z toho jsou tři běžní pedagogové, kteří jsou na svých základních školách v Prachaticích současně metodiky prevence. Další dva rozhovory jsou se sociálními pedagogy, kteří působí na základních školách v Českých Budějovicích.
|
|
|
Práce v mateřské škole s dětmi sociálně znevýhodněnými
PUDILOVÁ, Dana
Cílem předkládané bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem probíhá začleňování dětí se sociálním znevýhodněním do prostředí mateřských škol z pohledu učitelů/učitelek. Dílčím cílem bylo zmapovat a popsat, jakou úlohu v tomto kontextu může plnit sociální pedagog. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, které dále obsahují podkapitoly. V praktické části byl použit kvalitativní výzkumný přístup, metoda dotazování a technika interview. Výzkumný soubor tvořili pedagogičtí pracovníci z mateřských škol. Získaná data byla zakódována a zařazena do obecných kategorií za účelem zodpovězení výzkumných otázek. Výsledky šetření by mohly posloužit jako výchozí materiál pro další výzkumná šetření v oblasti začleňování sociálně znevýhodněných dětí do prostředí mateřských škol. Zároveň mohou posloužit široké veřejnosti pro orientaci, jakým způsobem probíhá začleňování znevýhodněných dětí a jaká jim mohou být poskytnuta podpůrná opatření.
|
|
| |
|
|
Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v rámci prevence syndromu vyhoření u učitelů na vybrané základní škole
Kocumová, Petra ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
V této diplomové práci se věnuji tématu Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v rámci prevence syndromu vyhoření u učitelů na vybrané základní škole. V teoretické části se zabývám pojmy sociální pedagogika a sociální pedagog, stresové faktory a syndrom vyhoření v pedagogické praxi. Dále vymezuje kompetence sociálního pedagoga nejen ve školním prostředí. V praktické části uvádím kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum použil metodu dotazníku. Dotazníky byly adresovány učitelům vybrané základní školy. Získaná data jsou zpracována do grafů. Kvalitativní výzkum, který doplnil poznatky kvantitativního, proběhl formou rozhovorů. Ze získaných informací jsem vytvořila zakotvenou teorii. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit možnosti podpory učitelům, které má sociální pedagog v rámci prevence vyhoření. Z výzkumu vyšel závěr, že pedagogové očekávají větší možnost sdílení stresových situací se sociálním pedagogem. Zároveň jim sociální pedagog pomáhá při řešení problémů v komunikaci s rodiči, při řešení problémů s žáky a metodickou činností. Součástí praktické části této diplomové práce je návrh didaktického výstupu. Tímto výstupem je workshop pro učitele, jehož cílem je seznámit učitele s pracovní náplní sociálního pedagoga, přiblížení kompetencí a situací, při nichž může...
|
|
|
Porovnání pojetí současné sociální pedagogiky v anglofonních a posttotalitních zemích na základě přikladu Ruska a Velké Británie.
Nigmatova, Maria ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato práce řeší odborný problém spojený se současným pojetím sociální pedagogiky. Během posledního desetiletí se v anglofonních zemích začíná projevovat zájem o sociální pedagogiku tak, jak je vnímaná na území Evropy - tj, v jejím širokém pojetí. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že se v rámci mezinárodní spolupráce vědců, akademiků a jiných badatelů v oblasti sociální pedagogiky objevují stále častěji překlady a jiné knižní publikace na téma sociální pedagogiky. V těchto pramenech můžeme nalézt informaci, že je v anglosaské tradici sociální pedagogika spojená primárně s dětmi a mládeži, a nezahrnuje jiné věkové kategorie. Avšak autoři tvrdí, že sociální pedagogika v jejím širším pojetí má velký potenciál pro řešení sociálních problémů. Proto se vědci snaží implementovat sociální pedagogiku do kontextu sociální práce, která má v anglofonních zemích bohatou tradici. Cílem práce je vyhledat, podrobně analyzovat a porovnat příslušné zdroje spojené s pojetím sociální pedagogiky ve Velké Británii a Rusku. Jako hlavní prameny pro praktickou čast byly vybrány učebnice pro VŠ, studijní materiály a studijní plány univerzit, kde je sociální pedagogika vyučovaná jako samostatný obor. Tyto zdroje jsou stručně a přehledně popsané, analyzované a přibližuji problematiku pojetí současné pedagogiky ve zmíněných...
|
|
|
Potřebnost školního sociálního pracovníka v současném školství
HAJNOVÁ, Jitka
V bakalářské práci se věnuji potřebnosti pozice školního sociálního pracovníka. V současnosti je jejich činnost na škole i mimo ní rozsáhlá a postihuje komplexnost služeb - služby žákům, služby rodině a rodičům a služby pedagogickým pracovníkům i personálu školy. Cílem je poukázat na fakt, že školní sociální pracovník jako expert na sociální prostředí v něm umí vyhodnotit a řešit důležité vlivy. Škola je v ekosystému plně strukturovaný systém, kde je třeba pro docílení rovnováhy rozumět i subsystémům, jejich společenským hranicím, vzájemnostem všech vztahů a prvků. Proto by každá škola měla mít odborníka na sociální prostředí, který u jakékoli nerovnováhy dokáže správně analyzovat a hledat možnosti. Školní sociální práce by se měla stát integrální součástí všech škol. Při její absenci je řada činností takzvaně přehazována na pedagogy, kteří jsou již tak dost vytíženi. V literární části se zaměřím na vymezení základních kategorií(sociální práce, sociální pracovník, školní sociální práce, školní sociální pracovník, sociální pedagog, pedagog) a jejich kompetencí, případně náplně práce. Významnou pozornost budu věnovat skupinám dětí ve školním vzdělávání, které vzhledem ke svým problémům vyžadují zvýšenou pozornost. Zaměřím se na faktory ovlivňující jejich chování a úspěšnost ve vzdělání. Formou souhrnných tabulek a grafů četnosti žáků evidovaných ve statistikách MŠMT zpracuji data a vyvodím závěry. Argumentaci pro potřebnost školního sociálního pracovníka podpořím zapracováním vlastních zkušeností z praxe, vyvozenými závěry a případnými doporučeními. Rozsah 30- 40 stran
|
|
|
Psychologické aspekty práce sociálního pedagoga v oblasti sociální práce
POBŘÍSLOVÁ, Barbora
Práce se zabývá problematikou psychologických aspektů, které jsou klíčové pro práci sociálního pedagoga v oblasti sociální práce. Determinuje jednotlivé psychologické aspekty vybrané na základě komparace odborné literatury a výzkumů v dané oblasti. Vybrané psychologické aspekty tvoří: sociální interakce, sociální komunikace, sociální inteligence a empatie. Sociální komunikace akcentuje sociálně pedagogickou komunikaci, kterou sociální pedagog vyuţívá v interakci s klientem. Dále vymezuje problematiku sociálních interakcí, jakoţto základu tvorby mezilidských vztahů. Práce určuje základní paradigmata v oblasti sociální inteligence a sociálních kompetencí, především pracuje s pojmem sociální dovednost. Specificky vymezuje dovednost aktivního naslouchání, které je v práci popsáno jako základ rozhovoru s klientem. V závěru práce vyzdvihuje význam empatie u pomáhajících profesí, definuje modely a teorie empatie. Cílem práce je definovat jednotlivé psychologické aspekty v práci sociálního pedagoga v oblasti sociální práce a uvést je do kontextu práce pomáhajících profesí.
|
|
| |
host ::
RSS.